Historie ústavu
Ústav jazykovědy a baltistiky vznikl jako samostatné pracoviště v r. 1995, a to vyčleněním obecně orientovaných lingvistů ze stávajících pracovišť FF MU. Svou činností navázal na tradici obecné a srovnávací jazykovědy, která byla v Brně pěstována již od založení univerzity (spojená se jmény Romana Jakobsona, Václava Machka, Adolfa Erharta).
Jako relativně samostatné se od r. 1998 utvořilo v rámci Ústavu v návaznosti na tradici oddělení baltistické.
V roce 2006 byl Ústav jazykovědy přejmenován na Ústav jazykovědy a baltistiky. Od r. 2007 do 2014 byl součástí ústavu i Seminář japonských studií. Ten od roku 2014 funguje jako samostatný ústav. Pod Ústavem jazykovědy a baltistiky vznikl Seminář vietnamských studií - Centrum asijských studií, který se v r. 2019 osamostatnil.
Ústav spravuje rozsáhlou specializovanou knihovnu budovanou soustavně od 20. let, která je k dispozici nejen fakultní veřejnosti,
ale při prezenčním studiu i dalším odborníkům.
Vývoj studia
Ústav jazykovědy zabezpečoval v prvních letech své existence výuku obecných lingvistických disciplín pro studenty FF MU bez ohledu na obor studia a koordinoval výuku méně běžných jazyků. Záhy však zahájil koncipování vlastního studijního oboru; při tvorbě jeho studijního plánu bylo plně využito jak personálních možností Ústavu a celé fakulty s velmi rozvinutým diachronním bádáním, tak zkušeností podobně orientovaných českých a zahraničních pracovišť.
Studium oboru obecná jazykověda bylo zahájeno od školního roku 1999/2000. Šlo o dvouoborové magisterské studium, v němž se jazykověda kombinuje s různými obory studijních programů filologie, filozofie, je možná i kombinace s etnologií nebo religionistikou. Studijní obor uplatňuje od počátku kreditní systém. V současnosti je ve shodě s vývojem na celé fakultě přeměněn na navazující magisterské studium, a to s bakalářskou zkouškou po 6. semestru a následujícími 4 semestry specializovanější výuky na stupni magisterském, otevřeném i pro studenty z jiných filologických oborů. Bakalářský i navazující magisterský stupeň lze studovat i jednooborově, jako vhodnější se však jeví studium v kombinaci.
Dalším studijním oborem je v rámci Ústavu dvouoborové, resp. jednooborové studium baltistiky, rovněž v obou stupních studia. Zatím se realizovala s hlavním zaměřením na litevštinu a na finštinu a jako menší jazyky i lotyštinu a estonštinu.
Spolupráce ústavu
Ústav jazykovědy je mateřským pracovištěm prezenčního i kombinovaného postgraduálního studia v oborech indoevropská srovnávací jazykověda a obecná jazykověda. Členy oborových komisí jsou zde vedle pracovníků Ústavu jazykovědy a dalších odborníků z FF MU i externisté z jiných vysokých škol ČR a z Ústavu pro jazyk český. Naši učitelé naopak pracují v oborových komisích postgraduálního studia jiných vysokých škol a v komisích pro státní závěrečné zkoušky na UK a UJEP. Jsou také školiteli nebo konzultanty doktorandů v příbuzných filologických oborech.
Odborná a vědecká orientace pracovníků zachycuje nejrůznější disciplíny obecné jazykovědy v synchronním i diachronním pohledu; materiálovou základnu přitom tvoří konkrétní jazyky a jazykové skupiny.
Na výuce se vedle členů Ústavu jazykovědy a baltistiky podílejí i učitelé z jiných pracovišť FF MU a externisté. Naopak pracovníci Ústavu zabezpečují některé obecně lingvistické disciplíny i pro další filologické obory. Hojně také spolupracujeme se zahraničními partnery v baltských zemích a ve Finsku.
Ústav také dlouhodobě spolupracuje s mimofakultními institucemi, především s brněnskými pracovišti Ústavu pro jazyk český AV ČR (etymologické oddělení); odborníci z tohoto ústavu se také podílejí na výuce. Ústav má kontakty s podobně orientovanými pracovišti v Evropě i v zámoří, které se prohlubují dík stážím, které členové ústavu absolvovali a absolvují.