Následující publikace vznikly na našem ústavu.
Máte-li zájem o zakoupení některé z nich, kontaktujte
doc. PhDr. Ondřeje Šefčíka, Ph.D.: sefcik@phil.muni.cz.
Rádi Vám knihu pošleme.
ERHART, Adolf: Studien zur indoeuropäischen Morphologie. Brno: Nakladatelství UJEP, 1970, 184 s.
Cena: 100,- Kč.
V knize autor přednáší své poznámky k fonémovému inventáři indoevropského prajazyka, dále pak vykládá rekonstruovanou kategorii osoby, kategorii čísla, vykládá indoevropský jmenných systém a systém indoevropských zájmen.
ERHART, Adolf: Das indoeuropäische Verbalsystem
Brno: Nakladatelství UJEP, 1989, 171 s. , ISBN 80-210-0189-5
Cena: 100,- Kč.
Studie se věnuje vybraným otázkám indoevropské slovesné morfologie, konkrétně problematice rekonstrukce koncovek, rekonstrukce aspektového a modálního systému, rekonstrukce systému diateze a jejího vztahu k aspektu, vztahu času a modu. Kniha se uzavírá soubornými popisy slovesného systému západoindoevropských jazyků, systému baltoslovanskému a systému anatolských jazyků.
HOSKOVEC, Tomáš – ŠEFČÍK, Ondřej – SOVA, Radim: Teorie a empirie. Bichla pro Krčmovó.
Brno: Masarykova univerzita, 2006, 310 s. ISBN 978-80-210-3955-8
Cena: 200,- Kč
Sbírka studií k poctě Marie Krčmové. První část, Podoby, postavení a proměny národního jazyka, obsahuje stati: Milan JELÍNEK: Ertlova teorie jazykové správnosti a jeho vztah k purismu, František DANEŠ: Heterogennost, diferencovanost a variabilita jazyků. Národní jazyky a jejich variety z pohledu sociolingvistického, Petr SGALL: Běžná mluva a lingvisté v Čechách a na Moravě, Stanisław GAJDA: Polityka językowa wobec wyzwań XXI w., Petr VYBÍRAL: Teorie spisovného jazyka a prestiž mluveného slova, Martina IREINOVÁ: Běžně mluvený jazyk v Brně a v některých českých městech, Pavla VALČÁKOVÁ: K brněnské hantýrce, Libuše ČIŽMÁROVÁ: K současnému jazyku (především) jihozápadomoravského venkova, Milena ŠIPKOVÁ: Sto let vývoje jazyka středomoravské obce. Druhá sekce, Konkrétní filologie..., obsahuje příspěvky: Helena KURZOVÁ: Biblický jazyk v ekumenickém překladu, Jana NECHUTOVÁ: Jan Vilikovský, Josef Hrabák, žák a podkoní, Martin SCHACHERL: Referent v kontextu Zeyerova přirovnání. V třetím oddílu, ...a obecná stylistika, jsou obsaženy články: Michal KŘÍSTEK: Několik možností dalšího zkoumání v oblasti stylistiky, Petr KARLÍK: Co může syntax nabídnout stylistice?, Světla ČMEJRKOVÁ: Rekonstrukce a konstrukce života ve vyprávění, Zdeňka HLADKÁ – Ivan ŠMILAUER: K specifickým rysům elektronické korespondence, Jana HOFFMANNOVÁ: Intertextualita v současné elektronické komunikaci. Čtvrtá část, Význam slov..., přináší studie Pavel NOVÁK: Brněnské šalina / šelina ("tramvaj"). Wörter, Sachen und Milieus, Helena KARLÍKOVÁ: Kde se v češtině vzalo sloveso uviset?, Václav BLAŽEK: Jsou cesty Indoevropanů nevyzpytatelné?, Eva HAVLOVÁ: Několik českých nářečních názvů rostlin, Ilona JANYŠKOVÁ, K jednomu případu tabuové antifráze v českých dialektech, Jaroslav Hubáček: Nominální frazémy v sociolektech, Iva NEBESKÁ: Řeč se mluví a voda teče. K jazykovému obrazu vody v myslích českých mluvčích, Jozef MLACEK: Idiomatickosť a princíp vývinu vo frazeológii. Poslední oddíl, ...a systémovost jazyka, prezentuje práce: Radoslav VEČERKA: Vývoj jazykovědného myšlení po sinusoidě?, Stanislav ŽAŽA: K problematice predikativního atributu v ruských a českých mluvnicích, Tomáš HOSKOVEC: Morfosyntax zdvořilosti. Úvaha funkčně strukturální, Aleš BIČAN: Phoneme and Alternations: Different Views, Ondřej ŠEFČÍK: Fonologická vzdálenost a přechod mezi termíny opozice. Závěr knihy obsahuje intelektuální hříčku Táni HOLASOVÉ: Pět případných poučení pro provedení profesorské přednášky.
HANZAL, Jiří – ŠEFČÍK, Ondřej: Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945-2004)
Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2010, 256 s. ISBN 978-80-7422-033-3
Kniha, kterou k vydání připravili Jiří HANZAL a Ondřej ŠEFČÍK je kolektivním příspěvkem k nedožitým 65. narozeninám slezského historika, archiváře a vlastivědce Ericha Šefčíka. Kniha kromě předmluvy obou vydavatelů a nekrologu Jitky BALATKOVÉ (Erichu Šefčíkovi na rozloučenou) obsahuje v úvodní části i pozoruhodný exkurs do praxe muzejního života z pera Ladislava DREZDOWICZE (Více než vzpomínka na Ericha: Fotografické výstavy na zámku v Kravařích). Na konci je kniha navíc doplněna Šefčíkovou bibliografií z pera Ondřeje ŠEFČÍKA. Základem knihy jsou ale studie vycházející z Šefčíkovy práce, přičemž tyto studie jsou rozděleny do tří tematických okruhů. Prvním okruhem jsou Dějiny Slezska, českých zemí a Polska a Dějiny religiozity. Antoni BARCIAK v Kraków w średniowiecznych czeskich źródłach narracyjnych do końca XIV wieku nastiňuje měnící se obraz Krakova a Krakovska v českých soudobých pramenech v závislosti na politickém angažmá českých vladařů. Ludmila SULITKOVÁ ve svém článku Městské elity ve středověku a raném novověku (na příkladu moravského královského města Brna) rozebírá pojem elity a její praktické identifikace v středověkém Brně. Cikánské varovné tabule a jejich grafické předlohy v českém a evropském kontextu (včetně stručného přehledu dějin Cikánů v Předních Pomořanech) jsou tématem příspěvku Jiřího HANZALA. Zájem Marka SKUPIENĚ je vyjádřen již v názvu jeho studie Z dějin hlučínských cechů. Další z polských přispěvatelů, Janusz SPYRA, nabízí svůj výklad zajímavého soudního procesu v piastovském Těšíně pod názvem Sprava Wacława Pilutka. Przyczynek do dziejów sądownictwa książęcego w księstwie cieszyńskim w czasach piastowskich. Blažena PRZYBYLOVÁ čtenáři umožní fundovaný archivní vhled do fungování nově utvářené státní správy v roce 1918 v příspěvku Věci veřejné v rukou Okresního národního výboru v Moravské Ostravě (od 29. října 1918 do poloviny roku 1919). Přehled historiografie konfesijního bádání přináší Joachim BAHLCKE v článku Česká a slovenská historiografie reformace a konfesijního věku. Od druhé světové války až do současnosti. První blok je uzavřen drobnohlednou statí Radka FUKALY Říšský acht a náboženské nepokoje v Opavě v letech 1602-1608 věnující se kvasící náboženské situaci v Opavě v letech před třicetiletou válkou. Druhý blok je nazván Pomocné vědy historické: Faleristika, genealogie, heraldika. Muzeologie. Zde je první statí přehledná práce Květoslava GROWKY Písemné prameny faleristiky. Genealogické téma jak z dějin Kravař, tak i alchymie přináší Rafał PRINKE v studii Veronika Stiebarin, the wife of Michael Sendivogius, odkrývající pozoruhodné rodinné vazby známého alchymisty. Synteticky-programový charakter má příspěvek Tomáše KREJČÍKA Obrana heraldiky?!, na který navazuje praktický heraldický článek Karla MÜLLERA Erb na portále zámku v Kravařích – k osudům jedné heraldické památky, jehož obsah je dán již názvem. Muzeologii zastupuje Otakar KIRSCH se studií Netradiční cesta k dokumentaci regionu. Příběh muzea německých Jihomoravanů v Klentinici v letech 1923-1945. Třetím blokem jsou dvě práce z Historického místopisu a geografie, totiž studie Staré stezky (nástin stibologie) Radana KVĚTA a onomastická studie Ondřeje ŠEFČÍKA Odra a Opava (ze slezské hydronomie).
Váháte?
Máte otázku?
Nechte si poradit v diskusním fóru Masarykovy univerzity:
Nebo se na nás obraťte: