Teorie vyprávění

Studijní program Teorie vyprávění reaguje na nejsoučasnější trendy moderního zkoumání v oblasti teorie literatury, sémiotiky či intermediálních studií. Zaměřuje se na ty teoretické koncepty, které souvisejí s klíčovým pojmem narativu a narativity a které používají tyto pojmy a od nich odvozené nástroje a strategie ke zkoumání nejrůznějších narativních struktur a jejich transformací.

Odborná a vědecká orientace vyučujících zahrnuje nejrůznější oblasti naratologických zkoumání, jmenovitě literaturu, komiks, film, drama a divadlo, klasickou a postklasickou naratologii, a to v synchronním i diachronním pohledu.

Pracovníci podílející se na výuce programu spolupracují hojně s domácími i zahraničními univerzitami (univerzity v Londýně, Stockholmu) a s českými odbornými institucemi (AV ČR). Posluchači vyšších ročníků doktorského studia se podílejí na výuce podle své specializace, a získávají tak základní kompetence vysokoškolského pedagoga.

Teorie vyprávění patří v současné době mezi nejdynamičtěji se rozvíjející teoretické disciplíny. Původně vznikla na území literární teorie, ovšem rozšířila se do dalších uměleckých (film, divadlo, komiks, výtvarné umění...) i neuměleckých (sociologie, psychologie, sémiotika...) oblastí, médií a disciplín. Dnes tedy máme k dispozici celistvý systém vzájemně intermediálně a interdisciplinárně propojených vztahů, který je sjednocen pomocí naratologických konceptů a strategií. Doktorské studium tohoto programu umožňuje studentům seznámit se jak s klasickými kategoriemi tohoto vědního oboru, tak s jejich aplikacemi a inovacemi na nová média a disciplíny a především s jejich aplikacemi na konkrétní problémy a objekty.